Nejmladší západočeské lázeňské město vzniklo počátkem 19. století v údolí, ve kterém vyvěrá mnoho léčivých pramenů. Místním usedlíkům byly prameny známy již ve 13. století, zkoumány na obsah soli však byly až v roce 1528 na příkaz krále Ferdinanda I. Systematicky zkoumat jejich léčivé účinky začal až koncem 18. století ordinář tepelského kláštera Dr. Jan Josef Nehr. V roce 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule.
Příliv lázeňských hostů znamenal rychlý stavební rozvoj. Na pozemcích tepelského kláštera vznikla osada, nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Křížového pramene. Osada byla v roce 1818 prohlášená veřejnými lázněmi. Za finanční podpory opata Karla Kašpara Reitenbergera vytvořili zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Turner z nehostinného bažinatého údolí parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Skalníkovo prostorové členění města je z větší části zachováno dodnes.
V 19. století navštívilo lázně mnoho význammných kulturních, vědeckých i politických osobností z celého světa - Johann Wolfgang Goethe, princ Friedrich Saský, hrabě Kašpar Šternberk, Jöns Jakob Berzelius, Václav Jan Tomášek, Marie Szymanowská a mnozí další. V roce 1865 byly Mariánské Lázně prohlášeny městem. Zlatý věk Mariánských Lázní mezi v letech 1870 - 1914 dodnes připomínají četné stavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem.
Byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky. V roce 1872 bylo město spojeno železnicí s Chebem, Vídní a Prahou a v roce 1898 s Karlovými Vary. V té době přijeli do města jako hosté m.j. G. Mahler, F. Nietzsche, F. Kafka, R. Kipling, M. Twain, T. A. Edison, P. de Coubertin, anglický král Edward VII., ruský car Mikuláš II., císař František Josef II. Čilý lázeňský ruch neutichal ani v 1. polovině 20. století, kdy lázně navštívili i T. G. Masaryk a E. Beneš. V roce 1927 bylo v blízkých Sklářích postaveno letiště. Během 2. světové války byly Mariánské Lázně lazaretním městem. Po jejím konci se rozvoj lázní obnovil, vznikala první sídliště a rekreační komplexy. Město si však nadále ponechává svůj zvláštní, ojedinělý lázeňský a turistický charakter. Lázeňské centrum města je vyhlášeno památkově chráněnou zónou.