Přídomek z Krasíkova je zmiňován poprvé roku 1287 u Ratmíra z rodu Skviřínských vladyků. Později si tento rod upravil jméno podle získaného znaku labutě na pány ze Švamberka. Módním německým jménem byl přejmenován také hrad na Schwamberg. Roku 1421 oblehli hrad husité a zajali zde svého úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka. Ten se po ročním věznění přidal na kališnickou stranu a padl roku 1425 jako husitský hejtman. roku 1443 hrad vyhořel a musel být opraven. Další úpravy následovaly na počátku 16 století. V roku 1644 hrad opět zpustošil rozsáhlý požár a o tři roky později jej vyplenili Švédové. Z této rány se hrad již nikdy nevzpamatoval.
Hrad tvoří dlouhý trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem. V předhradí stály především hospodářské budovy. Upoutá především mohutná kaple (obnovená roku 1707, v roce 1880 připojena věž) s hrobkou Švamberků. Z jádra hradu za příkopem zbyla pouze kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přilehlého paláce a valeně klenutý sklep. Ke Švamberské hrobce se vztahuje řada různých příběhů. Roku 1791 se pod vedením čelivského faráře vloupala skupina lidí do hrobky, ukradli prsteny, kordy a měděné rakve, ze kterých byly později udělány kamnovce na čelivské faře. Krádež prozradil syn jednoho ze zlodějů. Všechny vykradače předčili vandalové z nedávné doby, kteří hrobku zcela zlikvidovali.
Otevírací doba :
zřícenina - stále otevřeno
Poloha : na dominantním kopci nedaleko Konstantinových Lázní. Západně od konstantinových Lázní po dálnici 201. Nejbližší vlaková stanice Břetislav.
Parkování : 500 m od zříceniny, i autobus.